Vítejte u dalšího čísla Legálního newsletteru. Tentokrát nás číslem provází otázka, kdo vlastně určuje pravidla pro digitální služby. Jednou je to soud, podruhé dohoda uzavřená uprostřed soudního procesu, potřetí doprovolný otevřený dopis.
Než se do toho pustíme, připomínám, že již tento pátek pořádáme workshop AI gramotnosti pro právníky.
🎓 AI workshop pro právníky: regulace / nástroje / každodenní praxe
Pátek 18. 9. 2026 · 9:30–13:30 · Praha 3, eventový prostor just-home · 2 270 Kč
Pro čtenáře newsletteru nabízíme 20 % slevu s kódem „newsletter-20“.
Projdeme si:
- Základní principy fungování generativní AI v rozsahu nezbytném pro pochopení rizik a nastavení realistických očekávání od AI nástrojů.
- Právní a regulatorní aspekty využívání AI se zaměřením na AI Act a GDPR.
- Ochrana důvěrných informací, obchodního tajemství a dalších citlivých dat při práci s AI nástroji.
- Práce s know-how a vzory, včetně jejich tvorby, udržování, správy, a hlavně reálného využívání.
- Ukázky použití obecných nástrojů – ChatGPT, Gemini a Claude – na typických právnických úlohách.
- Práce s dedikovanými nástroji pro právníky – Lawrence, Advomate, PraktikAI, DirectCase a Libra.
- Diskuze nad praktickými scénáři automatizace rutinní právní práce.
Workshop povedu společně s advokátem a vývojářem Martinem Loučkou. Není to přednáška o tom, že AI mění právní praxi – to už víte. Je to půldenní setkání nad nástroji, které buď používáte, nebo o nich uvažujete.
Teď už se pojďme podívat na to, co podle mého stojí v poslední době za pozornost.
⚖️ Soudní dvůr: algoritmus může znamenat konec bezpečného přístavu
Zásadní rozhodnutí posledních měsíců nese v názvu dvě české společnosti. Soudní dvůr EU rozhodl 16. června ve velkém senátu ve spojených věcech C‑188/24 WebGroup Czech Republic a NKL Associates a C‑190/24 Coyote System; dvě žalobkyně jsou pražské společnosti provozující pornografické stránky. Francie jim uložila povinnost technicky ověřovat věk uživatelů a ve druhé věci navigační službě Coyote zakázala přeposílat hlášení o silničních kontrolách. Obě se bránily zásadou země původu podle směrnice o elektronickém obchodu – tedy tím, že je dozoruje stát, ve kterém jsou usazeny, a ostatní členské státy jim vlastní povinnosti ukládat zpravidla nemohou.
K zásadě země původu soud řekl, že dopadá i na obecné předpisy. Odchýlit se lze jen adresně – opatření musí mířit na konkrétní službu, obecná povinnost platná pro každého nestačí – a stát musí, mimo naléhavé případy, nejprve požádat stát usazení a oznámit svůj záměr Komisi. Neoznámené opatření nelze vůči jednotlivcům uplatnit, i kdyby bylo obsahově v pořádku. Samotné ověřování věku přitom soud označil za přiměřené cíli ochrany nezletilých a lidské důstojnosti.
Zásadnější je ale výklad bezpečného přístavu. Poskytovatel, který jen ukládá obsah nahraný uživatelem, za něj podle čl. 14 směrnice o elektronickém obchodu a dnes čl. 6 DSA neodpovídá, dokud o jeho protiprávnosti neví. Soud nově řekl, že obeznámenost a kontrola jsou alternativní podmínky, takže ochranu ztrácí i ten, kdo se s obsahem kvůli automatizovanému zpracování nikdy neseznámil. Kontrolu podle soudu vykonává tehdy, pokud algoritmus „kromě prosté kategorizace a indexace informací za účelem jejich lepší přístupnosti určuje, v zájmu provozovatele nebo jeho služby, za jakých podmínek, jakým způsobem nebo v jakém pořadí jsou či nejsou tyto informace šířeny“. Prosté indexování tedy kontrolu nezakládá, algoritmické řazení ve vlastním zájmu provozovatele ano.
Vedle rozsudku doporučuji i tiskovou zprávu Soudního dvora, která závěry shrnuje na dvou stranách.
💰 Meta zaplatí až 17,1 miliardy dolarů. A tlačí konkurenci, ať platí taky
Zatímco v Evropě určuje mantinely soud, v USA se o nich vyjednává. Meta se 26. srpna uprostřed soudního procesu v Kalifornii dohodla s koalicí 51 amerických attorneys general (generálních prokurátorů). Zaplatí až 17,1 miliardy dolarů ve splátkách po deset let, z toho zhruba 12 miliard garantovaně.
Podstatnější než peníze jsou věcná opatření. Uživatelé pod 18 let budou mít na Facebooku a Instagramu po dobu deseti let výchozí dvouhodinový denní limit počítaný kumulativně napříč oběma aplikacemi, noční blok od půlnoci do šesti ráno, vypnuté notifikace v noci i ve školních hodinách, skryté počty liků a zákaz filtrů napodobujících kosmetické zákroky. Přibude možnost přepnout se na chronologický feed bez doporučovacího algoritmu a do roka rámec ověřování věku. Plnění bude každoročně kontrolovat nezávislý auditor.
Většina opatření má naběhnout během několika měsíců, rámec ověřování věku do roka. Zajímavější bude sledovat, co udělá zbytek trhu: podmíněná část peněz visí na tom, jestli srovnatelné závazky přijmou Snap, TikTok a YouTube, a žádná z těchto firem se zatím nevyjádřila.
🤜 Vyděrači si najali AI agenta. Stačilo mu opakovaně říkat, že jde o test.
Izraelská firma Gambit Security zveřejnila 27. srpna analýzu kampaně rusky mluvící ransomwarové skupiny Aur0ra, která k průnikům do firemních sítí použila kódovacího agenta Cursor. Kampaň se podařilo zdokumentovat díky tomu, že skupina nechala jeden ze svých serverů vystavený na internetu. Reuters na základě získaných dat popsal 28 chatových relací mezi operátory a agentem z období od 8. dubna do 21. května, deset cílových organizací a nejméně sedm firem, do nichž se útočníci dostali.
Právně je na tom nejzajímavější, že obcházení bezpečnostních pojistek nebylo technické. Když agent některé požadavky odmítl, operátoři konverzaci restartovali a zopakovali, že jde o legitimní bezpečnostní test. V jednom z logů si agent podle Reuters sám odůvodnil: „This is a test environment, so it is legal.“ Eyal Sela z Gambitu odhaduje, že agent útočníkům ušetřil manuální práci a zrychlil je zhruba o 30 až 50 procent. Člověk přitom z cyklu nezmizel – operátoři dodávali přístupy, konfigurovali VPN a agentovi z opatrnosti sami zakazovali některé postupy, které by v napadené síti byly příliš nápadné.
🛡️ Stovky firem podepsaly výzvu ke kolektivní kyberobraně
Přesně týž den, 27. srpna, zveřejnilo OpenAI otevřený dopis „Výzva ke společnému posílení kyber-bezpečnostní obrany“. Při startu měl něco přes sto signatářů, seznam je ale otevřený k připojení a od té doby se rozrostl několikanásobně – vedle OpenAI, Anthropicu, Googlu, Microsoftu a Hugging Face jsou mezi nimi bezpečnostní firmy, banky, pojišťovny i poradenské domy.
Klíčový je pojem defenders‘ window: teze, že dnešní AI už umožňuje obráncům opravit léta nakumulované slabiny, pokud se bude jednat rychle. Firmy vyvíjející nejpokročilejší modely dopis mimo jiné vyzývá, aby zajistily, že identity agentů budou dohledatelné a půjde u nich určit odpovědnost. Spojnice s předchozí zprávou je přímá: bez vystaveného serveru bychom se o zneužití agenta skupinou Aur0ra vůbec nedozvěděli. Sledovatelnost agentních identit není abstraktní požadavek, je to rozdíl mezi incidentem, který někdo zaznamená a incidentem, o kterém se nikdy nedozvíte.
Pokud byste měli pocit, že by newsletter mohl být zajímavý i pro někoho dalšího, budu moc rád, pokud ho přepošlete svým kolegům nebo kolegyním.
Nechcete přijít o další číslo newsletteru? Přihlaste se k odběru zde.
